I går såg jag Loa Falkman och Babben i ”Obesvarad kärlek” på Intima teatern och det var en innerlig, välspelad, rolig och sorglig historia om den osannolika sångerskan, som sjöng så falskt att hon blev världsberömd. Florence Foster Jenkins och hennes pianist och vän Cosme McMoon. Efteråt njöt vi i vänners sällskap av god mat och samvaro på Wasahof, en klassiker bland krogar alltid så trevlig atmosfär, personlig service och god stämning.

Under veckan har jag sett en dokumentärfilm av Daniel Fridell om Kuba – såå intressant och mycket musik, vilket passar mig perfekt och dessutom besökte jag Kubas ambassadör för att få lite information inför den resa som 1.6 har ordnat för medlemmarna.

Jag fick även möjlighet att se pjäsen Christmas Carols på Maxim teatern, med mycket musik. Det är en skön historia inför Julen, om att girighet och elakhet kan bottna i ensamhet och olycka. Men det goda segrar på sikt.

Vara god… Ja visst, just så här års finns det många att komma ihåg och Stötta. Julstämning, skön sång och goda skådespelarinsatser,

Missar dessvärre Jane Eyre i kväll men hoppas se den på Dramaten en annan kväll.

Kultur – är bästa medicinen mot mörker och vemod, tycker jag.

MTI: A súlyos gazdasági nehézségek dacára nagyszabású hadgyakorlat kezdődött csütörtökön Kubában egy esetleges amerikai invázióra való felkészülés jegyében.

Ilyen nagy gyakorlat öt éve nem volt a kommunista szigetországban, s annak ellenére elsődleges fontosságúnak minősítették, hogy az Egyesült Államokban Kubával szemben kevésbé ellenséges kormányzat került hatalomra az idén. Havanna szerint az Egyesült Államok tervei között még mindig szerepel a katonai agresszió Kuba ellen.

A “Bástya” névre keresztelt műveletek az egész szigetre kiterjednek, három napig tartanak, és részt vesznek bennük szárazföldi csapatok, a légierő és a tüzérség is. Céljuk “a fegyveres erők elrettentő képességének növelése, hogy meg lehessen előzni a háborút. A válság miatt takarékosan, de hatékonyan fogjuk végrehajtani” – idézte a kubai sajtó a vezérkari főnököt.

A gyakorlat befejezése után, vasárnap megtartják a nemzetvédelem napját, amelyen négymillió embert szeretnének megmozgatni a szervezők – írták a lapok.

Az Obama-kormányzat fellépése Kuba ellen enyhébb az elődjééhez képest, de továbbra sincs diplomáciai kapcsolat a két ország között, és közel fél évszázada még mindig érvényben van az amerikai gazdasági embargó.

www.kubainfo.net – Kubai utazás, nyaralás Kubában

test

Mit Unentschieden lässt sich nichts gewinnen.

Die Aufstellung: Weidenfeller – Schmelzer, Santana, Subotic, Owomoyela – Sahin, Hummels – Valdez (70. Großkreutz), Feulner (62. Zidan), Kuba (88. Götze) – Barrios.

Seien wir realistisch: So wie es läuft wird der BVB in dieser Saison nichts holen. Die Chance auf eine weitere Fahrt nach Berlin wurde leichtfertig vergeben und Platz 5 in der Liga ist momentan utopisch. Nicht weil der Abstand schon so groß wäre – fünf Punkte sind selbstverständlich aufzuholen – sondern weil die Konstanz komplett fehlt. Leistungen, die Hoffnung auf einen Europapokal-Platz machen sind selten. Ein gutes 1:1 in Bremen hilft uns wenig weiter, wenn danach ein schwaches 0:0 gegen Mainz folgt.

Ja, wenn alle Leistungsträger unverletzt und fit wären… aber wann sind sie das bei uns schon mal? Am Freitag hat sich Dimitar Rangelov mit einem Mittelfußbruch in die Verletztenliste eingereiht. Nicht dass er der große Hoffnungsträger wäre, aber es fehlt eine weitere Alternative, um aktuell leistungsschwache Spieler wie zum Beispiel Nelson Valdez zu ersetzen.

Die Spieler, die gestern gegen Mainz auf dem Platz standen, können in Bestform um Platz 5 mitspielen. Von der Bestform sind jedoch zu viele weit entfernt. So krankte vor allem das Flügelspiel. Rechts war Owomoyela sogar noch stärker als Kuba – und das will was heißen. Beide gingen jedoch nicht völlig fit in die Partie. Schmelzer und Valdez waren über links nur marginal besser. Und Markus Feulner, der sein Startelf-Debüt gab, wurde von Jürgen Klopp zentral offensiv aufgestellt, obwohl er bekanntlich lieber zentral defensiv spielt. Auf der “10″ konnte er nicht so recht überzeugen – im jetzigen System könnte ich mir einen Positionstausch mit Sahin gut vorstellen.

Die Schwarz-Gelben waren überlegen, aber nicht überzeugend. Vielen Spielzügen mangelte es an Genauigkeit, so dass sie ungefährlich blieben. Der BVB hatte ein Übergewicht im Mittelfeld, dafür fehlte es vorne an Durchschlagskraft. Ausgerechnet Mats Hummels hatte die meisten und besten Chancen, vergab aber knapp oder scheiterte am starken Mainzer Keeper Heinz Müller. Mit Schüssen aus der Distanz versuchte manch anderer Spieler, die fehlende Kreativität zu kompensieren – immer ein schlechtes Mittel gegen einen guten Torwart. Lucas Barrios hatte die ein oder andere vielversprechende Szene, blieb gestern aber ebenfalls glücklos. Die Mainzer kamen ihrerseits zu zwei bis drei guten Chancen – einmal musste Schmelzer für den umlaufenen Weidenfeller klären – taten insgesamt aber zu wenig, um sich mehr als einen Punkt zu verdienen.

Richtig positiv hervorgestochen hat gestern niemand bei Schwarz-Gelb. Am ehesten noch Mats Hummels. Er hatte mit einem schönen Volleyschuss die vielleicht beste Chance des Spiels, ein weiterer Schuss von ihm traf einen Mainzer Spieler im Strafraum am Arm, allerdings aus kurzer Distanz – einen Elfmeter war das nicht wert. Demgegenüber hatte Mats jedoch auch unnötige Ballverluste im Mittelfeld. Die Innenverteidiger, vor allem Neven Subotic, zeigten ebenfalls eine ansprechende Leistung. Leider brachte der Rest nicht das, was nötig ist, um gegen den stärksten Aufsteiger zu gewinnen.

Trotz der gestrigen Leistung ist natürlich nicht auszuschließen, dass der BVB nächstes Wochenende in Hoffenheim ein beachtliches Unentschieden erreicht. In der Tabelle wird uns das aber genauso wenig weiterbringen. Damit muss man unter den gegebenen Umständen finanzieller und personeller Art leben – ich für meinen Teil kann das, auch wenn der Fußball im Frühjahr mehr Spaß gemacht hat.

MTI: Kormánypárti tüntetők támadtak rá pénteken Havannában az amerikai elnök által nemrég méltatott kubai ellenzéki blogger, Yoani Sánchez férjére.

A szintén internetes naplót vezető férj, Reinaldo Escobar elmondta, találkozóra hívta az állambiztonsági szervek ügynökeit a kubai főváros egyik kereszteződésébe, hogy egy “szópárbajban” kérdőre vonja őket felesége két héttel ezelőtti előállítása és bántalmazása miatt, és miközben a helyszínen újságíróknak nyilatkozott, megjelent egy néhány száz fős szervezett csoport, amely Fidel Castro volt elnököt és a kubai forradalmat éltető jeszavakat kezdett skandálni.

A tüntetők és Escobar jelen lévő mintegy húsz támogatója összeszólalkoztak, majd dulakodás kezdődött köztük, amelynek során a 62 éves ellenzéki férfit is bántalmazták. “A hajamat cibálták, cipővel ütöttek, elszakították az ingemet, elvették tőlem a táskámat a benne lévő könyvekkel együtt. Eltűnt a szemüvegem is” – mondta el a férfi a brit hírügynökségnek.

Felesége, aki nem volt vele, a Twitter internetes mikroblog-hálózatban azt írta az eset kapcsán: “Meddig fog még az erő, az intolerancia és a mások véleményével szembeni tiszteletlenség nyelve uralkodni ebben az országban?”

A kubai kommunista vezetés gyorsan reagált Escobar vádjaira, e-mailben küldve el külföldi újságíróknak azt a cikket, amely a laRepublica.es honlapján jelent meg, “A kubai embereknek elegük van Yoani Sanchezből” címmel. A weboldal, amely magát mint “A tájékozott polgárság szabad újságját” emlegeti, azt állítja, hogy Escobart az állambiztonsági ügynökök mentették ki a távozását követelő fiatalok kezei közül. Utóbbiak a lap szerint kongadobok hangjának kíséretében azt skandálták: “Ez az utca a forradalom híve” és “Le az árulókkal”.

Barack Obama amerikai elnök a héten válaszolt a havannai kormányt gyakran bíráló, ismert kubai blogger, Yoani Sánchez hozzá intézett kérdéseire, kifejtve, hogy a kubai kormánynak kell lépéseket tennie, ha normalizálni akarja a közel ötven éve fagyos kapcsolatokat Washingtonnal. Obama válaszait Sánchez csütörtökön tette közzé Generación Y nevű internetes naplójában.

Írásában Obama arra is kitért, hogy csalódott, amiért a kubai kormány októberben nem adott engedélyt Sáncheznek, hogy New Yorkba utazzon egy újságírói díj átvételére. Idén már ez volt a második alkalom, hogy a fiatal bloggernek – akit az amerikai Time magazin nemrég a világ száz legbefolyásosabb személyisége közé sorolt – nem engedték elhagyni az országot.

www.kubainfo.net – Kuba utazás, varadero all inclusive

Washington DC: Sepasang lanjut usia mengaku telah menjadi mata-mata Kuba hampir 30 tahun di Amerika Serikat. Walter Myers, 72 tahun, mengaku bersekongkol melakukan spionase dan tuduhan lainnya. Sedangkan Gwendolyn Myers, 71 tahun, mengaku mengumpulkan dan mengirimkan informasi pertahanan nasional ke Havana.

Walter dijatuhi hukuman penjara seumur hidup. Sedangkan Gwendolyn dihukum enam hingga tujuh setengah tahun penjara. Keduanya juga sepakat membayar denda US$ 1.735.054, total gaji Walter Myers dari pemerintah AS antara 1983-2007. “Selama 30 tahun pasangan ini berkhianat terhadap kepercayaan AS dengan diam-diam mengirimkan informasi pertahanan nasional kepada pemerintah Kuba,” kata David Kris, Asisten Jaksa Agung Bidang Keamanan Nasional, seperti diberitakan ANTARA.

Walter Myers dikenal sebagai Agen 202 dan Gwendolyn sebagai Agen 123 ditahan 4 Juni silam setelah operasi Biro Penyelidik Federal (FBI) mengungkap tuduhan pengiriman rahasia selama puluhan tahun ke Kuba. Namun, mantan pemimpin Kuba Fidel Castro mengabaikan tuduhan dan mengatakan pasangan Myers berhak mendapat semua kehormatan karena menyelamatkan rakyat Kuba.

Myers mulai bekerja di Departemen Luar Negeri AS pada 1977, setelah memberikan ceramah di Foreign Service Institute di Arlington, Virginia. Sejak 1988-1999, ia mulai bekerja untuk Biro Intelijen dan Riset Deplu AS (INR). Pada 1985, dia mendapat jaminan keamanan rahasia tingkat tinggi, yang kemudian dinaikkan ke tingkat yang lebih tinggi pada 1999. Setelah pensiun, Myers bekerja sebagai analis senior Eropa pada INR. Ia punya akses harian untuk mengklasifikasi informasi yang disimpan di basis data komputer.

Penelitian pada komputernya menunjukkan sejak Agustus 2006 sampai pensiun pada Oktober 2007, Myers telah melihat lebih dari 200 laporan intelijen yang diembargo AS sejak 1962. Pasangan itu dituduh mengirim pesan ke Kuba melalui radio gelombang pendek. Adapun Gwendolyn Myers, yang bekerja sebagai analis sebuah bank lokal, mengirim informasi melalui kontaknya dengan saling belanja kartu di toko-toko grosir.

NOL.hu: Az amerikai képviselőház külügyi bizottsága csütörtökön vitát kezdett a kubai utazások tilalmáról.

Mióta Barack Obama beváltotta választási kampányában tett ígéretét, s a kubai amerikaiak immár korlátozás nélkül látogathatják meg rokonaikat a karibi szigetországban, a törvényhozás mindkét házában köröznek már kezdeményezést az 1960 óta érvényben lévő utazási tilalom feloldásáról.

Richard Lugar republikánus szenátor és Howard Berman, a képviselőház külügyi bizottságának demokrata elnöke a hét elején egyaránt úgy foglalt állást: „anakronisztikus”, hogy miközben bárhová, így katonai diktatúrák irányította, avagy háború sújtotta országokba – mint Mianmar, Észak-Korea, Szudán, avagy Afganisztán – lehet utazni, egyedül Kuba a kivétel.

Épp a képviselőházi vitát megelőzően hozta nyilvánosságra egy független csoport, a Public Campaign jelentését arról, hogy a Castro-ellenes lobbi 2004, tehát Bush-elnök második mandátuma óta mintegy 400 törvényhozót, vagy képviselőjelöltet „kent meg” összesen több mint 10 millió dollár pénzadománnyal a Kuba elleni embargó, így az utazási tilalom fenntartása érdekében.  A pénzeket a 2003-ban alapított USA-Kuba demokrácia elnevezésű csoport akcióbizottsága gyűjtötte a honatyák meggyőzésére.

Személyenként 150-350 ezer dollárról van szó, és többek között McCain republikánus elnökjelölt is szerepel a listán 183 ezer dollárral. A Miami Herald szerint republikánus és demokrata honatyák egyaránt vannak a „lekenyerezettek” között. A listát Lincoln Diaz-Balart vezeti 367 ezer dollárral, aki legutóbb magabiztosan azt nyilatkozta: nem áll fenn az embargó feloldásának veszélye, mert „ellenőrzés alatt van a törvényhozók többsége”. A Public Campaign jelentésében azt írta, hogy legalább 18 honatya módosította álláspontját a pénzadomány hatására.  David Donelly kampányigazgató szerint ezek a „kenőpénzek” nem törvényellenesek, de „csapdát” jelentenek: a képviselő nem azt teszi, amit választói, hanem, amit az adományozók várnak el tőle.

www.kubainfo.net – Kuba körutazás magyar nyelvű idegenvezetéssel

MTI:  Az amerikai elnök válaszolt a havannai kormányt is gyakran bíráló, ismert kubai blogger, Yoani Sánchez kérdéseire.

Yoani Sánchez három hónappal ezelőtt hét kérdést tett fel angolul Barack Obamának, aki a héten írásban valamennyit megválaszolta, sőt a Fehér Ház a válaszok spanyol fordítását is mellékelte.

Obama írásában kifejtette: a kubai kormánynak kell lépéseket tennie, ha normalizálni akarja a közel ötven éve fagyos kapcsolatokat Washingtonnal. Leszögezte, hogy addig nem fog a szigetországba látogatni, amíg a kommunista kormány nem változtat a politikáján.

Leírta, hogy nem akar Raúl Castróval “üres párbeszédet” folytatni, úgymond “csak a tárgyalás kedvéért tárgyalni”. Hozzátette azt is, hogy egyelőre nem tervezi a Kubával szembeni embargó feloldását, hangsúlyozta azonban, hogy a kubai amerikaiak már könnyebben utazhatnak és küldhetnek pénzt a szigetországba.

Az amerikai elnök válaszait Sánchez csütörtökön tette közzé Generación Y nevű internetes naplójában.

Obama arra is kitért, hogy csalódott, amiért a kubai kormány októberben nem adott engedélyt Sáncheznek, hogy New Yorkba utazzon egy újságírói díj átvételére. Idén már ez volt a második alkalom, hogy a fiatal bloggernek, akit az amerikai Time magazin nemrég a világ száz legbefolyásosabb személyisége közé sorolt, nem engedték elhagyni az országot.

www.kubainfo.net – Kubai utazás

Human Rights Watch przedstawiła w środę najnowszy raport o łamaniu praw człowieka na Kubie. Wynika z niego, że po objęciu władzy przez Raula Castro w 2006 r., reżim kubański pozostał tak samo represyjny jak poprzednio.

Raport pt. “Nowy Castro, ta sama Kuba” ma 123 strony. HRW ogłosiła go w decydującym momencie, kiedy prezydent USA Barack Obama chce unormować stosunki z Kubą.

Z raportu wynika, że są liczne aresztowania dziennikarzy, obrońców praw człowieka i innych opozycjonistów. Poza więzieniem odmawia się opieki lekarskiej chorym, jest bicie przez agentów ze służb bezpieczeństwa i wyrzucanie z pracy.

- W ciągu trzech lat sprawowania władzy, Raul Castro jest równie brutalny jak jego brat. Kubańczycy, którzy ośmielą się krytykować rząd, żyją w ciągłym strachu, wiedząc, że mogą skończyć w więzieniu za samo wyrażanie swoich poglądów – powiedział Miguel Vivanco, dyrektor HRW ds. Ameryki Łacińskiej.

Raul Castro opiera się przede wszystkim na kubańskim prawie, które pozwala aresztować ludzi zanim jeszcze popełnią przestępstwo.

Human Rights Watch proponuje, by USA w porozumieniu z UE i swoimi sojusznikami w Ameryce Łacińskiej, wywarły presję na kubański reżim, by w przeciągu pół roku bezwarunkowo wypuszczono wszystkich więźniów politycznych.

W zamian za to USA powinno znieść embargo. Jeżeli Kuba nie zgodzi się spełnić tego żądania, członkowie międzynarodowej koalicji powinni zakazać przedstawicielom rządu kubańskiego wjazdu na teren kraju i zatrzymać nowe inwestycje na Kubie.

źródło: www.bbc.co.uk, www.onet.pl

Spraw aktualnych nie poruszam, bo są jałowe, ale ostatnie sygnały, które nawet do mnie dotarły – mimo, że nie mam telewizora – a gazety codzienne mijam szerokim łukiem, nastroiły mnie do konkluzji.

Mamy bez mała 2010 rok, być może ostatni rok pełnej wolności Polskiego internetu. Władzuchna pod pretekstem dbania o nasze portfele, które mogą ucierpieć gdy bawimy się w hazard, puka do internetowego raju wolności. Na Kubie i w Chinach też ograniczają wolność, pod pretekstem dbania o obywateli – pretekst szlachetny, dlatego lud daje się grabić.

Póki co, mamy piękny czas – w kilka godzin można zarejestrować i uruchomić całkowicie niezależny serwis internetowy. Dlaczego? Bo Państwo Garstki Polaków, dotychczas nie wtykało nosa w wirtualny świat.

Ja się czasem tym delektuję… mamy coś czego nie zabiorą nam.

PS Jak działa wolności w internecie:

Słowo Australia – 618′000′000 wyników wyszukiwania w Google

Słowo kurwa – 1′230′000 wyników wyszukiwania w Google

Ponad 600 razy więcej.

A jak kształtowałoby się to w Sejmie, nawet gdyby wziąć pod uwagę wszystkie nazwy krajów świata ?

Orzeł Bielik - Piękna Wolność

__________

Podobne:

• Solidaryzm wieku XXI >>
• Decyzyjność: Strona bierna Polaków >>
• Hybryda telewizyjno-internetowa >>
  

Man hätte als Fußballblogger vieles schreiben können in den letzten zwei Wochen. Von der Trauerfeier für Robert Enke, Händen für Frankreich und von Geld für verschobene Spiele. Mir fehlte jedoch die Muße und andere haben die Themen inzwischen erschöpfend behandelt. Ich bin dafür wieder dabei, wenn es um das Hauptthema dieses Blogs geht: Fußball schauen. Viele werden sich wieder auf den ganz normalen Bundesliga-Fußball umstellen müssen, vielleicht mehr als nach anderen Länderspielpausen, aber es wird gelingen. Dafür sorgen schon die Interviews von Uli Hoeneß.

Das “Topspiel” an diesem Samstag heißt Borussia Dortmund v FSV Mainz und ich freue mich darauf. Es sollte ein offensives Spiel werden, möglicherweise mit vielen Toren. Das Spiel der Mainzer in Wolfsburg könnte ein Fingerzeig sein – das Ergebnis darf gerne anders lauten. In der möglichen Aufstellung des BVB gibt es unterdessen noch viele Fragezeichen, besonders im Mittelfeld. Neben den sicheren Ausfällen von Kehl, Hajnal und dem wahrscheinlichen von Tinga wird es knapp für Nuri Sahin, Kuba und vor allem Sven Bender. So könnte sich die Besetzung am Samstag quasi von alleine ergeben.

Unser (scheinbar) einziger Rechtsverteidiger Patrick Owomoyela soll nach einem Infekt wie Kuba erst morgen wieder trainieren. Jürgen Klopp könnte unter Umständen also gezwungen sein, hinten rechts jemand ganz neuen, sprich einen Nachwuchsmann wie etwa Julian Koch, zu testen. Links wird Marcel Schmelzer für den verletzten Dede spielen. Wer auch immer auflaufen wird, gegen einen Aufsteiger sind zu Hause drei Punkte nicht zu viel verlangt. Die Gäste müssen allerdings nur auf den gesperrten Linksverteidiger Zsolt Löw verzichten – und scheinen somit bessere Möglichkeiten zu haben, trotz Pause ein eingespieltes Team aufs Feld zu schicken.

Trotzdem: Das Ziel übermorgen kann nur lauten, zu den Mainzern punktemäßig halbwegs aufzuschließen. Ich freue mich auf packenden Fußball!

Nikdo nemůže seriózně tvrdit, že Kuba je hrozbou pro národní bezpečnost jediné supervelmoci. Celá naše síla spočívá v právu, pravdě a oprávněnosti. Nechť se skoncuje se zařazováním Kuby na špinavý seznam států údajně podporujících terorismus, jímž jsou odůvodňována některá opatření blokády, a nechť je již podepsáno osvobození našich pěti hrdinných bojovníků proti terorismu nespravedlivě vězněných v USA.
11. září 2001 otevřela Kuba své nebe a svá letiště, aby mělo jakékoli americké letadlo kde přistát, a nabídla plazmu a zdravotnický personál, posléze antibiotika a vybavení proti antraxu, a znovu zopakovala svou štědrou nabídku na vyslání lékařů, když New Orleans poničil uragán Katrina.
Kuba je pohostinný národ, který zve Američany k návštěvě, jejich intelektuály, akademiky a vědce ke spolupráci a obohacující debatě, umělce k budování mostů a americké společnosti k obchodování a investicím. Pane předsedo, před několika dny jsme všichni tleskali prezidentu Obamovi, když z tohoto pódia říkal: “Mezinárodní právo není prázdný slib (…) Žádný národ se nemůže snažit ovládnout jiný národ”.
Pro mezinárodní společenství není a nemůže být přijatelné, aby se ti, kdo vládnou ve Washingtonu, cítili oprávněni uplatňovat donucovací ekonomická opatření a exteritoriální zákony na svrchované státy.
Prezident Obama má historickou příležitost být vůdčí osobností změny politiky ke Kubě a odstranění blokády. Má dokonce výkonné pravomoci, které by teď přímo jemu i beze změny zákonů upravujících zákazy umožňovaly podstatně změnit uplatňování opatření k blokádě pomocí “všeobecných licencí”, prominutí či vzdání se nároku, humanitárních výjimek nebo odkazu na národní zájem.
Ten, kdo soucítí a právem, se staví na odpor egoismu a necitelnosti konzervativní pravice, jako to v Kongresu udělal prezident Obama, protože “…jeden muž z Illinois ztratil nárok na pojištění uprostřed chemoterapie…a kvůli tomu zemřel (…) Jiná žena z Texasu zůstala bez pojištění těsně před oboustrannou radikální operací prsu”, by nemohl bránit kubánským dětem s rakovinou či nemocným srdcem v přístupu k lékům a lékařskému vybavení, aniž by se se dopustil porušení elementární etiky.
Blokáda Kuby je, abychom použili slov senátora Edwarda Kennedyho o reformě zdravotnictví, také “morální záležitostí”, která prověří “charakter” Spojených států amerických. Pane předsedo,
Je pravda, že Kuba kupuje ve Spojených státech značný objem zemědělských produktů. Avšak představitelé Spojených států lžou, když říkají, že je jejich země obchodním partnerem Kuby, a zamlčují, že jsou při těchto operacích porušovány normy mezinárodního obchodu, když se platby provádí v hotovosti a předem, bez přístupu k soukromým úvěrům, platí zákaz dopravy nákladu kubánskými loděmi, používají se komplikované a diskriminační postupy a čelí se neustálým pokusům uplatnit na dodávky embargo. Nelze nazývat obchodem operace postrádající sebemenší rys reciprocity, kdy by Kuba mohla exportovat své produkty do Spojených států. Země uplatňující blokádu vůči jiné zemi nemůže být obchodním partnerem.
Je hanba, když představitelé vlády Spojených států lživě tvrdí, že jejich země je hlavním dárcem humanitární pomoci Kubě. Údaje, jichž používají, jsou nesprávné. Do vybájených a manipulovaných cifer zahrnují částky z předpokládaných licencí na operace, které se však nerealizují, pomoc kubánských emigrantů žijících v USA zasílanou vlastním úsilím jejich příbuzným. Jednotlivé americké vlády pronásledují a perzekvují nevládní organizace zasílající na Kubu humanitární pomoc, takže polovina z nich od této činnosti již upustila.
Ani ne před rokem, když byla Kuba devastována třemi uragány, které způsobily škody rovnající se 20 % HDP, zareagovala Bushova vláda na naši žádost, aby nám americké společnosti výjimečně dodaly stavební materiály, krytinu na poničené střechy, a poskytly soukromé úvěry. Pane předsedo, delegáti Spojených států se na různých jednáních zmiňují o krocích své vlády k demontáži nejbrutálnějších restrikcí zavedených Georgem W. Bushem na cesty kubánských emigrantů a zasílání pomoci jejich rodinám, i o obnovení bilaterálních jednání o migračních záležitostech a přímém poštovním spojení.
Tyto kroky jsou pozitivní, avšak extrémně omezené a nedostačující. Realita je taková, že zatím nedošlo ani k návratu do stavu před začátkem roku 2004, kdy Spojené státy umožňovaly v určité míře akademickou, kulturní, vědeckou, sportovní výměnu s kubánskou stranou, která je dnes stále zakázána.
Některé vágní návrhy v oblasti telekomunikací jsou prostě nepoužitelné, dokud nebudou zrušeny jiné platné restrikce a neskoncuje se s praxí vykrádání kubánských fondů z operací v této oblasti zmrazených v amerických bankách, jímž se vykonávají rozhodnutí prodejných soudců porušujících vlastní zákony.
Po obnovení práva obyvatel kubánského původu cestovat na náš ostrov je ještě markatnější absurdita zákazu cestování Američanů na Kubu – jediné místo na planetě, které je jim zapovězeno. Američtí občané, kteří platí daně, nemají svobodu cestovat na Kubu přesto, že Ústava té země ji – údajně – zaručuje. Američané nemají právo dostávat z první ruky informace o Kubě.
Zástupci Spojených států také zmiňují deklarovaného nového ducha ve vztazích s naší zemí.
Kuba odpověděla plně v souladu se svou historickou ochotou jednat přímo se Spojenými státy. Prezident Raul Castro Ruz – stejně jako před ním Comandante en Jefe Fidel Castro Ruz – znovu projevil ochotu k dialogu o všech otázkách a jednání o všech bilaterálních problémech na základě respektu a svrchované rovnosti, bez podceňování naší nezávislosti a sebeurčení. Řekli jsme jasně, že nebudeme jednat o našich interních záležitostech, ani o našem ústavním uspořádání. Nyní čekáme na odpověď vlády Spojených států na navržený obsah jednání předložený Kubou v červenci, aby mohl být zahájen bilaterální dialog, jak jsem veřejně informoval 28. září v tomto sále.
Pane předsedo, ekonomická blokáda nedosáhla ani nedosáhne záměru zlomit vlastenecké odhodlání kubánského lidu. Avšak vyvolává nedostatek, omezuje náš rozvojový potenciál a vážně poškozuje ekonomiku země.
Její cenu je velmi těžké spočítat. Jen přísně a střídmě zaznamenané ekonomické škody dosahují při současné a klesající hodnotě americké měny stovek miliard dolarů
Američtí zástupci říkají, že naše nedostatky jsou důsledkem fiaska našeho systému. Lžou, možná spíše z neznalosti než ze zlé vůle. Díky našemu systému jsme odolali 50 let a rozvíjeli jsme se, překonávali blokádu. Jsou-li přesvědčeni, že náš systém nefunguje, na co pak potřebují blokádu?
V podmínkách skutečné ekonomické války a štvavé mediální manipulace, působení klimatických změn a globální ekonomické krize buduje Kuba hluboce humanistické a solidární společenské a kulturní dílo.
Náš lid je odhodlán pokračovat svrchovaně svou cestou při řešení našich problémů a zdokonalovat náš politický, ekonomický a společenský model v rámci socialismu. My, Kubánci, máme plné právo tak činit bez blokád či cizího nátlaku, bez milionových fondů, z nichž americká vláda platí rozvratnou činnost, bez cizího vměšování do rozhodnutí, jež přísluší pouze nám.
Takový je cíl rezoluce, kterou předkládáme ke schválení a kterou mám tu čest představit. Její přijetí je aktem proti agresi a používání síly. Je to akt ve prospěch míru, práva a naděje. Je to akt spravedlnosti vůči hrdinnému lidu Kuby, který dnes vzdává poctu Camilovi Cienfuegosovi, mladému a radostnému veliteli ze Sierry Maestry, od něhož jsme se učili, že věrnost našim posvátným výdobytkům a hlubokému přesvědčení je jedinou cestou k vítězství.
Krátené.
http://www.blisty.cz/2009/11/13/art49793.html

Ich finde es ja normal, wenn frau davon redet, dieses oder jenes Kind mitgehen zu lassen, weil es einfach zuckersüß ist, wenn noch kein eigener Nachwuchs da ist, bzw. der sehr lange auf sich warten lässt. Aber heute bekam ich diese Aussage von einer Frau, die selbst ein Kind in Kubas Alter hat. Damals als wir beide noch schwanger waren, hatten wir exakt denselben ET. Ihrer hat sich gut dran gehalten, unserer bekanntlich nicht, was mir gar nicht soooo unrecht war. Aber wieso will sie unseren mitgehen lassen, wo ihr Süßer im Kinderwagen neben ihr liegt. Nur weil unserer jeden und alles meist charmant angrinst? Hat der echt so eine Wirkung? Komisch daran finde ich allerdings nur, dass mir niemals solche Gedanken gekommen sind, selbst als wir noch auf unseren Zwerg gewartet haben und jetzt schon gar nicht. Ich passe manchmal echt nicht in diese Frauenwelt, denn ich weiß nicht, wie viele Männer an Kinder klauen denken würden. Das war jetzt natürlich ein Scherz, aber mal im Ernst, mich hat nie ein Kind zu diesem Ausruf verleitet. Es waren halt alles immer fremde Kinder, die ich ja gar nicht kannte. UNd nur von so kurz mal sehen, ne da bin ich echt nicht der Typ dafür.

Koji vid zabave odabrati kad imate ovakav izbor na Karibima? Ovi gusari na naslovnici su dio popodnevnog show-a u Varaderu na Kubi.

“…Na tom potezu od 20-tak km nisu samo smješteni hoteli. Pored prirodne Zapata močvare, gdje su u ekološkom okruženju napravili delfinarijum, te omogućili turistima da plivaju s delfinima (moj sin je rekao da ništa na svijetu nije slično njihovoj koži, da su ga golicali perajama dok su ga ljubili u obraze, a kad su ga na vrhovima svojih noseva podigli iznad vode, pa velikom brzinom plivali dok se i sami nisu podigli i tako s njim plesali po površini, rekao je da je osjetio mekoću njihovih noseva na svojim tabanima, te kao neku nježnost i pažnju u ophođenju), tu su još i 15-tak arheoloških nalazišta koja idu i preko 2000 god unazad, nekolio pećina prepunih stalaktita kroz koje će vas provesti vodiči (jedna od njih pretvorena u noćni klub), te prirodni kanal odakle polaze veliki katamarani na dnevne izlete prema jednom od 30-tak koraljnih grebena (gdje plivate pod maskama okruženi šarenim, tropskim ribicama), a za one koji žele direktniji kontakt sa prirodom, odatle kreću i izleti na vodenim skuterima.

Za one kojima ni kopno ni voda nisu dovoljan izazov tu je nebo. Ujutro će vas odvesti u obližnju avio vojnu bazu, gdje ćete imati trening skakanja padobranom, nakon kojeg će vas ukrcati u avion i zavisno od pozicije vašeg hotela iskočit ćete pričvršćeni uz vojnog padobranca, koji će vas vještim upravljanjem stručno prizemljiti na plažu vašeg hotela uz ovacije svih turista koji se tu zateknu. A ako vam ni to nije spontano i hrabro, nego čeznete za ad-hoc avanturom, tu je letenje iznad oceana u nečemu što bi se zvalo “zmaj camac” – na obični gumeni čamac je postavljen veliki motor, natkriven je velikim krilom kao kod letača na zmaju, i kad se postigne brzina, a kao što sam već rekla, povjetarac s Atlantika je uvijek tu, čamac se vine u visoke visine, i nošen vjetrom (a i motor je tu) kruži s kraja na kraj poluotoka…”

Kompletan putopis s Kube toplo preporučujem za čitanje, uživat ćete!

Wie schon 2007 auch dieses Jahr ein ganz besonderes Ereignis, denn wie oft im Leben hat frau schon so viele gleichgeschlechtliche Eltern oder Wunscheltern gemeinsam auf einem Haufen. Es muss niemanden nichts erklärt werden, weil alle genauso sind. Auch meinem Schatz hat es entgegen meiner Erwartung gefallen und für Kuba ist alles Neue sowieso besonders spannend und aufregend und toll. Aus den zwei besuchten Workshops konnte ich auch etwas mitnehmen. Aus dem einen mehr, aus dem anderen weniger. Aber immerhin in jedem etwas. Und es war schön mal alle Kinder unsere ILSE mal etwas länger als üblich zu sehen. Viele neue Leute habe ich nicht wirklich kennengelernt. Viel mehr war es für mich eine Bestätigung, dass es gut ist und die Freude über unsere ILSE Gruppe, dass sie wächst und wächst und es immer mehr Kinder werden. Ja genau das ist mir dort, wo sehr viele unserer ILSE-Kinder waren, besonders deutlich geworden.
Und auch, wenn wir nicht geschafft haben, mal nach Berlin rein zu fahren, war es ein tolles Wochenende unter all den gleichgesinnten Menschen.

30  associations  sans  frontières  et des  cadeaux  100 %  solidaires !

” Certains hommes ne créent aucune frontière à leurs rêves ; cela s’appelle la Liberté “

(Michel Bouthot – Chemins parsemés d’immortelles pensées)

——————————–

Le Marché de Noël Solidaire – 3ème édition –

de Pôle Sud et de la FEDEVACO (Fédération Vaudoise de Coopération)

s’ouvre

du 10 au 12 décembre 2009.

——————————–

KubaLibre.net se réjouit de vous accueillir à son stand du 2ème étage

pour une incursion dans

le royaume Kuba de la R.D.Congo ;

au centre socioculturel Pôle Sud

Av. Jean-Jacques Mercier 3

Lausanne – Suisse

————————–

Horaires :

- jeudi 10 et vendredi 11 : de 17h à 22h

- samedi 12 : de 10h à 18h

———————

Au plaisir de votre visite !

——–

Facebook

]]> http://marianschraube.wordpress.com/2009/11/13/artikel5-yoani-sanchez/ Fri, 13 Nov 2009 11:29:51 +0000 marianschraube http://marianschraube.wordpress.com/2009/11/13/artikel5-yoani-sanchez/

Kuba ist ein Paradies für Nostalgiker, sagt man, und für Pauschaltouristen mit Geschmack am besonderen Lokalkolorit. Und es gibt Zensur. Wenn die nicht reicht, Prügel.

Was so hätte sein sollen,

wurde für Yoani Sanchez so: „Another flurry of punches…“

http://www.desdecuba.com/generationy/?p=1123

Bulvaros.hu:

Történelmi múltja, és jelenlegi szocialista berendezkedése hívogató a turisták számára. Kuba pezseg nappal és éjszak egyaránt, mintha ez a karibi ország sohasem pihenne. Az utakon szinte már antiknak számító autómatuzsálemek döcögnek, s az utcai zenészek és táncosok kavalkádja valósággal elbódítja a kíváncsi utazókat.

Havanna, Hotel Nacional de Cuba

A helyiek rendkívüli vendégszeretete, életöröme, nyíltsága és kedvessége minden bizonnyal megnyeri magának az oda utazó külföldi embereket. S valószínűleg éppen azért fogadják az “idegeneket” ilyen szívélyesen, mert kubaiak lévén ők nem utazhatnak külföldre. Így természetes, hogy ennyire érdeklődnek más nemzetek utazói iránt. Kuba rengeteg turisztikai lehetőséget rejt magában, ám politikai berendezkedése miatt nem tudja ezeket felszínre hozni.

Gyönyörű, tiszta, fehér homokos, korallzátonyokkal tűzdelt tengerpartja mágnesként vonzza a turistákat. Trópusi éghajlata az év bármely szakában kellemes hőmérsékletet biztosít. A tengervíz tehát ennek megfelelően mindig 24-29°C körül mozog. A kubai nyár májustól októberig tart, ám a téltől sem kell tartanunk, hiszen ekkor az átlaghőmérséklet 26-28°C.

Az ide látogatók Havanna óvárosa prezentálja számunkra leginkább a kubai élet mibenlétét. Ám, aki az ízig-vérig nyaralás mellett teszi le voksát, annak a legmegfelelőbb választás Varadero városa. Itt ugyanis minden a nyaralásról szól. Sorra épülnek a szebbnél szebb és modernebb tengerparti hotelmonstrumok. A parton való pihegés mellett, aktív tevékenységek sora is rendelkezésre áll. A víz kiváló minősége búvárkodásra ösztönözheti a szépre érzékeny embereket. Persze más egyéb sportokat is lehet űzni, csupán a képzelt szabhat némi határt.

Noha egy kubai kiruccanás több százezer forintba kerül, az itt fellelhető és szerezhető élmények és emlékek minden pénzt megérnek. És ha már áldoztunk rá, akkor mindenképpen engedjük magunkat elcsábítani, egy mojitora, Cuba librére, szivarra és bármelyik kubai táncra. Ekkor érezhetjük ugyanis e csodálatos ország tényleges varázsát.

www.kubainfo.net – Kubai körutazás magyar nyelvű idegenvezetéssel

Nahezu überall auf der Welt hat man Zugang zum Internet und könnte sich einen Blog wie diesen anlegen, um die eigene Meinung im in Internet zu veröffentlichen. Theoretisch ist das dank Globalisierung wirklich möglich. In machen Ländern hat eine zu kritische Berichterstattung allerdings Folgen:

Einträge über das tägliche Leben zu schreiben und ins Web zu stellen, kann anscheinend auch ganz schön gefährlich werden. Letzten Freitag bekam das eine kubanische Bloggerin zu spüren. Yaoni Sánchez ist wahrscheinlich die berühmteste Nutzerin von Sozial Media Networks in ganz Kuba. In ihrem Blog schreibt sie über die Probleme der Bevölkerung und kritisiert die Regierung des Landes und erhilt dafür sogar schon einige Preise.
Als sie am Freitag mit Freunden an einer Demonstration gegen Gewaltanwendung teilnehmen wollte, wurden sie und zwei weiter Blogger laut eigener Aussage von der kubanischen Sicherheitsbeamten festgenommen, geschlagen und nach einer halben Stunde wieder frei gelassen.
Die Begründung für die Festname war, dass Yaoni eine Konterrevolutionäre sei und die nationale Sicherheit gefährden würde.

Yaomi war mit Orlando Luis Pardo, seiner Freundin und Claudia Cadelo auf dem Weg zu einer Demonstration war, wurden sie von Beamten in Zivil (Polizisten in Kuba tragen selten Uniformen) aufgefordert in ein Auto zu steigen. Als sich die drei wohl bekanntestn Blogger der Insel weigerten ins Auto zu steigen und nach einem Haftbefeh fragenl, wendeten die Sicherheitsbeamten Gewalt an. Yaomi erzählt in einem CNN-Bericht wie sie ins Auto gezerrt, geschlagen und bedroht wurde.

Fälle wie dieser sind in Kuba gar nicht so selten. Das Mediensystem der Insel wird weitgehend vom Staat kontrolliert. Welche Inhalte gesendet werden und wie die Themen von Journalisten aufbereitet werden müssen bestimmt Staatschef Raúl Castro meist sogar höchst persönlich. Alle Sendungen und Artikel müssen vor der Veröffentlichung kontrolliert werden. Da ausländische Sender nicht ausgestrahlt werden dürfen bleibt den Kubanern nur, die zensierten regionalen Radio- und Fernsehprogramme zu konsumieren. Sogar der Internetzugang ist streng geregelt. Die meisten Menschen haben überhaupt keinen. Auch Yaoni posted ihre Beiträge von einem Internetcafés aus, weil ein schneller privater Internetzugang fehlt.
Sogar die im Web publizierten Inhalte werden von Staat kontrolliert. Es wurden Bloggern angestellt die für die Regierung Beiträge ins Netz stellen, kritische Seite waren lange Zeit verboten.

“Unabhängige Journalisten werden auf verschiedene Weise verfolgt und unter Druck gesetzt einschließlich der Anwendung des Gesetzes zum Schutze der Nationalen Unabhängigkeit, auch “Knebelgesetz” genannt.”

…heißt es dazu noch, in einem Bericht über eine Pressekonverenz von 2006.
Seit Ende 2007 hat sich die Situation leicht verbessert. Öffentliche Diskussion der Probleme in der Bevölkerung, werden zumindest weitgehend geduldet. Zumindest solange sich die Regierung nicht durch beginnende Demonstrationen und orgnaisierte Gruppen gefährdet sieht und der Internetzugang eingeschränkt bleibt.

Prije par dana sam dobila tekst početka putopisa sa željom autora da ostane anoniman, a lokacija nepoznata. Pa evo, sad kad je gotov prvi dio putopisa, objavljujem da je riječ o Kubi, a autor je Biljana iz Toronta. Predajem vas Bilji i njenom prvom putopisu: Kubi – Varadero! Uživajte u posebnom stilu pisanja novootkrivenog kroničara našeg vremena – našoj četvrtoj forumašici.

The Annexation of Colombia to the US

Fidel Castro

Global Research, 9. 11. 2009

Anyone with some information can immediately see that the sweetened ‘Complementation Agreement for Defense and Security Cooperation and Technical Assistance between the Governments of Colombia and the United States’ signed on October 30, and made public in the evening of November 2, amounts to the annexation of Colombia to the United States.

The agreement puts theoreticians and politicians in a predicament. It wouldn’t be honest to keep silence now and speak later on sovereignty, democracy, human rights, freedom of opinion and other delights, when a country is being devoured by the empire as easy as lizards catch flies. This is the Colombian people; a self-sacrificing, industrious and combative people. I looked up in the hefty document for a digestible justification and I found none whatsoever.

Of 48 pages with 21 lines each, five are used to philosophize on the background of the shameful absorption that turns Colombia into an overseas territory. They are all based on the agreements signed with the United States after the murder of the distinguished progressive leader Jorge Eliecer Gaitan on April 9, 1948, and the establishment, on April 30, 1948, of the Organization of American States debated by the foreign ministers of the hemisphere meeting in Bogota, with the US as the boss, during the dramatic days when the Colombian oligarchy cut short the life of that leader thus paving the way to the onset of the armed struggle in that country.

- pokračování: The Annexation of Colombia to the US

Att kommunisten, ministern och gerillaledaren Che Guevara är en ikon världen över än idag beror förmodligen lika mycket på ett snyggt fotografi som hans faktiska handlingar under sin livstid. Inte för att förringa Ernesto ”Che” Guevaras betydelse som historisk person: den kubanska revolutionen är fortfarande en nagel i ögat för USA:s latinamerikanska intressen och för de kubaner innanför eller utanför Kuba som drömmer om att landet skall bli fritt från Castrobröderna.  Och för dem som sympatiserar med Guevaras sak är han ju onekligen attraktiv som ikon: en ungdomlig revolutionär som inte drog ner på tempot förrän hans motståndare tog livet av honom. Man kommer dock inte ifrån att utanför Kuba och Latinamerika är de som kan beskriva hur det berömda fotot på Guevara ser ut förmodligen betydligt fler än de som kan redogöra för hans liv.

 I alla fall, det stora arbete som det innebär att göra en film av Che Guevaras historia tog filmaren Steven Soderbergh på sig och detta resulterade i två filmer: Che – Argentinaren och Che – Gerillaledaren. Det är svårt att se de här två filmerna var för sig utan de måste nästan ses som en helhet. Che – Argentinaren visar Guevara under den kubanska revolutionens tid och innefattar även Guevara begav sig till New York 1964 för att prata i FN – skyskrapan. Den här filmen känns stundom lika fragmentiserad som en David Lynch film (behöver inte vara en dålig sak) och är lite svår på det sättet: man går lätt bet om man försöker göra ett kronologiskt helhetsgrepp på vad som faktiskt händer under filmens lopp. Ändå tycker jag att det är njutbart att titta på Che – Argentinaren, det gäller bara att ge upp ambitionen att se den som en biografi. Benicio Del Toro är helt perfekt som huvudrollsinnehavare och Soderberghs uppenbara ambition att göra en snygg film ger resultat. Om Che – Argentinaren dras med problemet att den kanske blir lite tråkig på grund av svårigheterna att hänga med i händelseförloppet så är Che – Gerillaledaren desto mer spännande. Guevara har bytt plattfrom från Kuba till Bolivia för att sprida revolutionen över kontinenten. Där möter han på svårigheter: hans framgångar vill inte upprepa sig och USA är fast beslutna att inte låta kommunismen få ytterligare ett fotfäste i Amerika. Det är Guevaras undergångssaga som berättas och det är svårt att inte ryckas med.

Förutom Soderberghs filmatisering av Ches liv finns det en några år gammal biopic av Walter Salles : Dagbok från en motorcykel med Gael Garcia Bernal i huvudrollen. Denna film har ett annat fokus och skildrar den unge Guevaras politiska uppvaknande under en längre resa på den Latinamerikanska kontinenten. Salles lyckas kanske bättre än Soderbergh med att begripliggöra personen Che Guevara, och åskådaren får mer insikt i vilka hans motiv var.

Om man nu är verkligt nyfiken på vem Che Guevara var som person och inte bara vill titta på en massa filmer hela tiden finns det en del böcker att tillgå. Svensken Björn Kumm, som såg Guevara på sin dödsbädd, kom nyligen med biografin Che. Men den mest definitiva biografierna sägs vara skrivna av Jon Lee Anderson Che Guevara: Ständigt mot segern 1928-1959 och Che Guevara: Fosterlandet eller döden 1959-1967.

Finns Steven Soderberghs filmer om Che inne på biblioteket?

Finns Dagbok från en motorcykel inne på biblioteket?

Finns Björns Kumms Che inne på biblioteket?

Finns Jon L Andersons biografier om Che Guevara inne på biblioteket?

/Tobias

Gefühlter Sieg in Bremen.

Die Aufstellung: Weidenfeller – Dede, Santana, Subotic, Owomoyela – Sahin, Hummels – Valdez (88. Schmelzer), Zidan (54. Feulner), Kuba (88. Großkreutz) – Barrios. Tor: Barrios.

Heute war so ein Tag, an dem wohl jeder BVB-Fan nach dem Spiel das Stadion, die Kneipe oder den Wohnzimmersessel zufrieden verlassen hat. Obwohl wir in Bremen hätten gewinnen können und das nicht mal unverdient gewesen wäre. Aber die Schwarz-Gelben haben eine tolle zweite Halbzeit gespielt, die einen sehr positiv in die nächste Länderspiel-Pause gehen lässt.

Jürgen Klopp hatte sich bei der Besetzung der Defensive für die erwartete Variante mit Santana (in der IV) und Hummels (im DM) entschieden und lag damit nicht falsch – auch wenn Santana, aber auch Subotic, bei der Bremer Führung nicht gut aussahen. Die Bremer mussten neben Frings auch Pizarro ersetzen, was uns sicher nicht geschadet hat. Wir sahen eine erste Halbzeit, in der die Gastgeber zwar deutlich mehr Ballbesitz, aber kaum mehr Chancen als der BVB hatten. Beeindruckend war die “Lufthoheit” im eigenen Strafraum – dort entschärfte unsere Defensive viele Bremer Angriffe per Kopf. Nur nicht in der 36. Minute, als Hunt von rechts flanken konnte, zentral niemand klärte und Özil im Rückraum freistand. Roman Weidenfeller ging bei dessen Schuss früh zu Boden, aber Schuld geben würde ich ihm trotzdem nicht.

Es war ein unglücklicher Rückstand, aber auch dem BVB war in der ersten Hälfte wenig nach vorne gelungen. Ein Schuss von Kuba, ein Freistoß kurz vor der Pause von Nuri Sahin, viel mehr war da nicht. Häufig scheiterten die Bemühungen an ungenauen Pässen – da muss ich mal wieder den Namen Owomoyela nennen, den ich nicht so gut gesehen habe wie später das WDR-Fernsehen.

Die zweite Halbzeit war dann für BVB-Verhältnisse eine Offenbarung. Streckenweise wurden die Bremer Serientäter im eigenen Stadion hinten reingedrängt. Die Schwarz-Gelben zeigten sich über die ganzen 45 Minuten sehr engagiert und wach. Und das nicht nur vor dem Ausgleich. Wieder drehte Kuba in Hälfte 2 richtig auf. Nach einem schönen Spielzug legte er quer auf Barrios, der ins Tor schoss. Zu Unrecht entschied der Assistent an der Linie jedoch auf Abseits. Über so was könnte man sich nach einer knappen Niederlage in Bremen aufregen, aber zum Glück kam es anders. Kurz darauf schoss Barrios nämlich wieder ins Tor. Valdez hatte zuvor von halblinks einen heftigen Schuss losgelassen, den Wiese abprallen lassen musste. Lucas Barrios bewies diesen typischen Torjäger-Instinkt, sprintete heran und traf gerade noch rechtzeitig vor Wiese den Ball. Unser “fenomeno” halt.

Klasse war vor allem, was der BVB danach zeigte. Die Schwarz-Gelben ließen sich eben nicht zurückfallen, sondern hatten das Spiel in der letzten halben Stunde über weite Strecken in der Hand. Der eingewechselte Markus Feulner fügte sich gut ein und entwickelte Druck vor allem über links. Neven Subotic  hätte nach einer Ecke ziemlich freistehend einschießen sollen. Und dann war da noch der Dortmunder Konter nach einem durchsichtigen Versuch von Bremens Rosenberg, einen Elfmeter rauszuholen. Wieder einmal musste Tim Wiese seine Bremer retten: Er parierte einen ordentlichen Schuss von Nelson Valdez. Trotzdem kann ich mir nicht helfen: Ich denke, Barrios hätte den heute auch noch gemacht.

Natürlich darf man eine Mannschaft wie Bremen bis zur letzten Sekunde nicht abschreiben und deshalb war auch niemand ernsthaft enttäuscht nach dem Abpfiff. Das sah einfach gut aus in den zweiten 45 Minuten, das hat Spaß gemacht, das war der BVB in der Frühjahr ‘09-Edition. Man muss heute mal fast alle lobend erwähnen: Dede war mutiger als zuletzt, Subotic und Santana mit wenigen Ausnahmen immer im Bild, Hummels und Sahin zeigten eine souveräne Leistung im defensiven Mittelfeld. Erwähnenswert waren auch die verbesserten Standards von Nuri, nicht nur beim Freistoß kurz vor der Pause. Valdez war (erwartungsgemäß) sehr engagiert und bereitete das Tor vor. Kuba, Barrios und Feulner habe ich schon genannt. Weidenfeller war zur Stelle, wenn er es sein musste. Ich würde ihm wie gesagt so gut wie keine Schuld am Gegentreffer geben. Zidan rettete immerhin einmal auf der Linie – was eigentlich nicht seine Hauptaufgabe ist.

Nach einem guten Spiel wie heute stört mich auch die Länderspielpause wenig. Danach wird sich die Personalsituation im Mittelfeld entspannt haben und dann kann auch der kleine Klopp kommen.