Všude kolem je tma, sedím na posedu ani nedutám. Dnes sem se po dlouhé době opět odvážil na čekanou. Jsem tu sám a zaobírám se svými myšlenkami. Doposud jsem nic neviděl, žádná zvěř, ba ani sova tu neproletěla jako obvykle. Po dvou hodinách se konečně něco ukázalo. Byla to liška, která se jen prosmýkla křovím. Než jsem uchopil flintu, byla ihned pryč. Povzdechl jsem si: „Dnes to asi lepší nebude“. Přesto jsem ještě setrval, což se mi vyplatilo. Na louce, která se rozprostírala přede mnou se objevila silueta zvířete v které jsem poznal srnce. Avšak místo pušky jsem sáhl po dalekohledu, dalo by se říct, že po úmorném čekání mě opustila lovecká vášeň. S velikou chutí jsem si zvíře prohlížel. Srnec stál klidně, díky tomu jsem tedy usoudil, že o mě neví. Tuto idylickou chvilku přerušil výstřel. Hrozně jsem se polekal, dokonce mi dalekohled vypadl z ruky a dopadl na dřevěnou podlahu posedu. Když jsem se vzpamatoval srnec byl samozřejmě pryč. Výstřel zazněl z druhé strany paseky, kde byl nedávno postaven nový posed, zřejmě tam seděl nějaký myslivec. Srnce však netrefil a právem mohl sám sobě nadávat na nepřesnou mušku. Vlastně jsem se mu v duchu smál, přesto kdybych střílel já, dopadlo by to stejně a on by se teď smál mě. Nahmatal jsem dalekohled, vzal pušku a vydal se domů. „Pro dnešek by to snad stačilo“!

Beran Tomáš

Lovy V Bažanticích
Zasláno Únor 6, 2009 od facir
Spolu s začátkem podzimu začínají i hony. A to ať už ty na kachny zajíce, vysokou zvěř, divoká prasata a samozřejmě i škodnou. Je to období pro každého myslivce z celého roku nejproduktivnější. Uspořádat hon a sezvat hosty není věc jednoduchá. Už jen vybrat vhodné datum, zařídit dopravu ulovené zvěře , zajistit honce a samozřejmě občerstvení a obsluhu.
Lovci pak celý den stráví v počasí i nepočasí v terénu. Ovšem za zážitek a radost z lovu to stojí. Ráno hned po příjezdu se všichni přivítají, dají si kafe, snídani a poté se zahájí hon. Všichni účastníci honu se seřadí u zatím prázdného výřadu, vedoucí honu jim řekne co se loví a popřeje jim LOVU ZDAR, trubači odtroubí a už se jde do leče. Lovci se rozmístí do bezpečných pozic. Na signál začnou honci procházet terén a vyhánět bažanty. Takovýchto lečí bývá okolo 4-8 podle počtu zvěře a velikosti bažantnice. Jsou přerušeny přestávkou na jídlo. Není nic lepšího než když zmrzlí přijdete do tepla a vypijete sklenku grogu a misku s gulášem. Tomuto pocitu se může vyrovnat snad jen váš výstřel po letícím bažantovi. Ta chvíle kdy mezi dvěma tepy srdce zmáčknete spoušť pušky a z hlavně vyletí smrtící smršť, kterou navždy přestřelíte nit života. Být pánem nad životy, i když tak malými a zdánlivě bezvýznamných tvorů vyžaduje velkou svědomitost.
Ne každý se proto může honů účastnit. Je zde stále riziko přílišné riziko vášně, která může ovládnout kohokoliv, který poté nedodrží pravidla a může dojít k postřelení člověka.
Hon se zakončuje výřadem, kde se zvěř vyrovná do řad a vzdá se jí patřičná čest. Nebývá vždy pravidlem, ale často je po výřadu poslední leč kdy se myslivci sejdou v hospodě, popíjejí spolu a baví ostatní nezapomenutelnými historkami.

Hejduková Alžběta